O Elektrárně Počerady

Elektrárna Počerady leží v severozápadní části České republiky, přibližně uprostřed trojúhelníku měst Louny, Žatec, Most.
Původní instalovaný výkon elektrárny byl 6 x 200 MW. Vlastní výstavba probíhala ve dvou fázích. První fází byla výstavba elektrárny Počerady I (bloky č. 1 až 4). Bloky č. 1 a 2 byly uvedeny do provozu v roce 1970, bloky č. 3 a 4 v roce 1971. V druhé fázi byla postavena elektrárna Počerady II (bloky č. 5 a 6). Tyto bloky byly uvedeny do provozu v roce 1977.
V rámci útlumového programu uhelných elektráren byl k 1. 1. 1994 odstaven z provozu výrobní blok č. 1. Ostatní bloky prošly mezi lety 1990 až 2000 rozsáhlým modernizačním a ekologickým programem, který umožnil dosažení lepších technických parametrů a s rezervou zabezpečil plnění náročných požadavků nové legislativy zaměřené na životní prostředí.
Realizace ekologického programu umožnila vedení elektrárny změnit zásadním způsobem svou podnikatelskou filozofii. Původní podnikatelská filozofie byla založena na výrobě elektrické energie jako jediného produktu. Následně vyvolanou skutečností pak byla produkce velkého množství nežádoucích emisí a odpadů.
Smyslem nové podnikatelské filozofie je vytvoření takového stavu technologických procesů v elektrárně, které umožňují kromě výroby elektrické energie (jakožto dominantního produktu elektrárny), také vyrobu celé řady stavebních hmot z původně odpadních produktů. Tohoto stavu bylo dosaženo současně s významným omezením veškerých produkovaných emisí a odpadů. Vyrobené stavební hmoty jsou pak komerčně poměrně dobře využitelné. Součástí této podnikatelské filozofie je i snaha o dosažení takového stavu koloběhu veškerých hmot ve výrobním zařízení, při kterém může být elektrárna provozována v co nejvyšší míře s bezodpadovou technologií.
V říjnu roku 1994 byly v elektrárně uvedeny do provozu první dva odsířené 200 MW bloky (č.5 a 6) v České republice. Odsiřovací zařízení těchto bloků je provedeno na principu mokré vápencové vypírky. Na podzim roku 1996 byly dány do provozu zbývající tři odsířené bloky (č.2, 3 a 4).
V návaznosti na výstavbu odsiřovacích zařízení byl v těsném sousedství elektrárny postaven společný, německo-český podnik KNAUF - Počerady, s. r. o., který vyrábí z odpadního produktu odsiřování, energosádrovce, sádrokartonové desky. Tento podnik je v plném provozu od února roku 1995. Přebytek vyrobeného energosádrovce je pak briketován a dodáván do cementáren jako náhrada přírodního sádrovce.
Z původně hydraulického odpopílkování a odstruskování se od roku 1997 začalo postupně přecházet na suchý odběr popílku a jeho následné zpracování na stabilizát. Stabilizátu se v elektrárně využívá pro tvarové úpravy a nepropustné překrytí bývalého uhelného lomu Třískolupy. Dále jej lze využívat pro asanaci, rekultivaci a tvarové úpravy reliéfu krajiny a jako materiálu k vytváření náspů silnic a podkladového materiálu pro stavbu vozovek.
Elektrárna Počerady patří mezi nejvyužívanější uhelné elektrárny v České republice. Svým instalovaným výkonem a poměrně vysokým vytěžováním ovlivňuje významným způsobem ekonomiku a životní prostředí celého regionu severozápadních Čech. Dodávku tepla zajišťuje elektrárna pouze pro svůj provoz. Realizované technické a ekologické programy elektrárně zajišťují spolehlivý, ekonomický a k životnímu prostředí šetrný provoz, plně srovnatelný s obdobnými provozy ve vyspělých státech Evropy.
Základní technická koncepce všech výrobních bloků je stejná. Od konce roku 2001 jsou všechny výrobní bloky řízeny ze společné technologické dozorny (STD). Z STD jsou řízeny i společné provozy odsiřování a chemické úpravny vody. Centrální dozorna pak zajišťuje vlastní spotřebu elektrické energie a plní v koordinaci s celostátním dispečinkem funkci dispečerskou.
Původní řídicí a kontrolní systém bloků byl v rámci modernizace nahrazen mikroprocesorovým řídicím systémem GE Fanuc. Vlastní řízení je zajišťováno přes klávesnice řídicích počítačů z STD. Provozy odsiřování, zauhlování a vodního hospodářství jsou řízeny systémem finské firmy METSO.
Palivem v elektrárně je hnědé energetické uhlí, které se dopravuje po železnici z povrchových dolů mostecké pánve, převážně z lokality Hrabák. Vodou je elektrárna zásobována z řeky Ohře. Vtokový objekt je postaven u obce Březno poblíž Loun.
Kotle PG 640 od firmy Vítkovice jsou postaveny v polovenkovním provedení. Jedná se o kotle průtlačné, s přihříváním páry, dvoutahové, granulační a s umělým tahem.
Turbíny vyrobené ve firmě Škoda Plzeň mají jmenovitý výkon 200 MW. Jsou to třítělesové rovnotlaké kondenzační turbíny s přihříváním páry mezi vysokotlakým a středotlakým dílem a osmi neregulovanými odběry páry pro ohřívání turbínového kondenzátu a napájecí vody.
Alternátory o výkonu 200 MW (235 MVA, 15 kV) jsou provedeny konstrukčně jako třífázové s přímým chlazením statorového vinutí kondenzátem. Chlazení rotoru je zajišťováno vodíkovým chlazením.